Původ Vánoc

Za dávných dob našich pohanských předků bylo vánoční období zasvěceno oslavě slunovratu. Nejdůležitější den v roce byl 21. a 22. prosinec - právě doba slunovratu. Oslavován byl nočním bděním a přísným půstem a prováděly se rozličné obřady, které měly zajistit bohatou úrodu, hojnost potravy a zdraví pro nadcházející rok. Ráno 22. prosince se vítalo Slunce, které se opět začalo přibližovat k Zemi. Dokládají to dodnes užívaná lidová pořekadla, která pojednávají o prodlužujícím se dni: "na Boží narození o kuří poskočení", "na Nový rok o slepičí krok", "na Tři krále o tři kroky dále" a "na Hromnice o hodinu více".

Pohanské obřady byly postupně vytlačovány svátkem církevním, oslavujícím narození Krista. Přestože se představitelé církve snažili pohanské zvyklosti vymýtit, je ještě dodnes oslava Vánoc prostoupena jak církevními, tak pohanskými zvyky - a často si to ani neuvědomujeme, když nějaký takový hluboce zakořeněný zvyk doma bezděky provádíme, například schovávání šupiny z kapra, kladení mincí pod talíře, rozkrajování jablek, pouštění skořápek se svíčkou, chození na půlnoční mši a na jesličky.

Původ slova Vánoce

Výklady původu tohoto slova jsou nejednoznačné. První výklad, který nepřipouští přejmutí výrazu Vánoce z jiného cizího jazyka a poukazuje na jeho nutnou původnost v každém daném jazyce, tvrdí, že se návrat Slunce oslavoval celých dvanáct dní a dvanáct nocí. Každý den tak symbolizoval jeden měsíc v roce, kterých je také dvanáct. Den pomyslného příchodu jara - 4. den symbolizující duben, s označením "čtvrtý" se údajně později zkomolil na "štědrý" - ten den se oslavovalo zvláště bujaře. Celému tomuto období se říkalo "o dvanácti nocích", později "o dvánnocích" až z toho zbylo "o Vánocích". Tento výklad má ryze lidovou povahu a není podložen reálným etymologickým základem.

Druhý výklad bere v úvahu možný vývoj z německého slova "Weihnachten". To je zřejmě odvozené od středoněmeckého "zu den wîhen nahten" - což znamená "o posvátných nocích" - což mohly být ony pohanské posvátné svátky oslavující slunovrat. V českém slově Vánoce sledujeme část "-noce" jako v německém "-nachten".

Stejně jako u většiny evropských národů i u národů jiných světadílů patří také v České republice Vánoce mezi největší a nejoblíbenější svátky v roce. Český národ si v průběhu staletí vytvořil tak osobitou podobu těchto svátků, že pojem "České Vánoce" má specifický kulturní význam. Zahrnuje bohatou tradici lidových obyčejů, obřadů a s nimi spojených folklórních projevů.