České Vánoce
Vánoce jsou spolu spolu s Velikonocemi jedním ze dvou hlavních svátků v křesťanském církevním roce. Jejich základem je biblický příběh o zrození Spasitele Ježíše Krista a oslava této události. Pojem "české Vánoce" má specifický kulturní význam, český národ si v průběhu staletí vytvořil osobitou podobu vánočních svátků s neopakovatelným kouzlem.
První předzvěstí blížících se Vánoc je Mikuláš, který 5. prosince, v předvečer svého svátku, doprovázen čertem a andělem navštěvuje děti a dává jim dárky.
Před Vánoci se nakupují dárky, peče se vánoční pečivo, kupuje se vánoční stromeček a kapr ke štědrovečerní večeři. Na Štědrý večer (24. prosince) se schází celá rodina a po slavnostní večeři se rozbalují dárky.
Vánoční nálada však začíná již počátkem adventního období. Město je v tu dobu již slavnostně vyzdobené a na mnoha místech jsou již vyzdobeny vánoční stromy jako hlavní symboly nadcházejících svátků. Největší vánoční strom bývá tradičně na Staroměstském náměstí. V historických částech města, ale i v okrajových čtvrtích probíhají vánoční trhy.
I kulturní dění ve městě se nese ve znamení Vánoc. Výstavy, koncerty v pražských kostelích i koncertních sálech, festivaly adventní hudby, benefiční koncerty, speciální pořady pro děti, bruslení pos širým nebem - nabídka je široká a vybrat si může opravdu každý. Pro většinu Čechů k Vánocům nerozlučně patří vánoční mše s lidovými pastorálními prvky českého kantora a skladatele Jakuba Jana Ryby (1765 - 1815) Hej mistře, vstaň bystře. V adventní době bývá často uváděna zejména v kostelích.
Bývá rovněž zvykem navštívit některý z mnoha kostelů, v nichž jsou již od Štědrého dne až do prvních lednových dnů vystaveny jesličky. Např. kostel sv. Matěje v Dejvicích bývá každoročně provoněný čerstvě upečenými jesličkami z perníku, v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech jsou jesličky v životní velikosti.
